Češi vysokým školám důvěřují, ale většina z nich zároveň chce reformu. Nejsilněji si ji přejí ti, kdo mají s vysokými školami vlastní zkušenost. V otázce, kdo má školy řídit, panuje shoda spíše na tom, kdo rozhodovat nemá: politikům by významný hlas přiznalo jen 15 % lidí.
Co výzkum zjistil
Veřejnost hodnotí české vysoké školy spíše pozitivně. 72 % lidí souhlasí, že nabízejí kvalitní vzdělání, a 71 %, že vysokoškolské vzdělání pomáhá k lepšímu pracovnímu uplatnění. Představu, že je studium ztrátou času, odmítá 83 % respondentů.
Důvěra ale neznamená spokojenost se současným stavem. 57 % lidí si myslí, že vysoké školy potřebují reformu, proti je jen 18 %. Nejsilnější podporu má reforma u lidí s vysokoškolským vzděláním, tedy u těch, kdo mají s těmito institucemi vlastní zkušenost (71 %).
Co od vysokých škol veřejnost čeká
Nejsilnější shoda panuje v požadavku na větší propojení se společností a praxí, se kterým souhlasí 86 % lidí. 77 % by uvítalo více krátkých flexibilních kurzů i pro lidi uprostřed kariéry. Nejde přitom o úzkou přípravu na konkrétní pozici: nadpoloviční většina (53 %) chce, aby vzdělávání vyváženě spojovalo přípravu na povolání s rozvojem obecných kompetencí.
Podpora výzkumu je téměř jednomyslná. 86 % lidí souhlasí, že je důležité podporovat špičkovou vědu, ale jen 58 % si myslí, že ji české vysoké školy dnes dělají.
Kdo má školy řídit
Veřejnost nechce, aby o vysokých školách rozhodovala jediná skupina. 68 % respondentů jmenuje tři nebo více skupin, které mají mít rozhodující či významný hlas. Největší legitimitu mají samotní akademičtí pracovníci (82 %), následuje ministerstvo školství (66 %), studenti (64 %), nezávislí odborníci (56 %) a zástupci firem a praxe (53 %).
Nejslabší legitimitu mají politici. Významný hlas by jim dalo jen 15 % lidí, zatímco 43 % by jim nedalo žádný. Společnost tedy chce silné slovo ministerstva, ale slabé slovo politiků.
Máte další otázky?Ozvěte se nám